Po letošním TEDx v Hradci napsala organizátorka Renata Pavlíková malou úvahu o tom, že už asi s TEDx nebude pokračovat a proč. Podle Renaty je mimo jiné „kvalita přednější než kvantita“.

To, co píše Renata, celkem přesně kopíruje stesky prezentační trenérky Jeanne Trojan na sociálních sítích. (Jeanne už druhým rokem hradeckému TEDx zdarma pomáhala školit řečníky. V jedné ze svých prezentací SlideShare tvrdí, že „úroveň prezentací v České republice stojí za starou belu“. Loni na TEDxHradecKrálové se podobně kriticky vyjadřovala i o jiných českých nešvarech. Možná trefně…) Snažil jsem se s Jeanne na toto téma diskutovat už před drahnou dobou. Pokud dobře rozumím, myslí si Renata i Jeanne, že

  1. V Čechách není dost skutečně hvězdných řečníků
  2. a proto jsou TEDxy málo skvělé, takže
  3. kdyby bylo TEDxů méně, byly by lepší,
  4. protože bychom si navzájem nekradli ty nejlepší spíkry a nemuseli je doplňovat těmi průměrnými.

Skutečně? Souhlasíte? Já ne. Ani v jednom bodě.

Ale vraťme se k otázce, jestli není lepší spojit síly, navzájem si doporučit ty nejlepší řečníky, vybrat z nich pár hvězdných, ještě jim důkladně pomoci s vyšperkováním prezentací a pak se na ně podívat „se spadlou čelistí“. Souhlasím s tím, že na kvalitě vystoupení by se vždycky dalo ještě mnoho vylepšit. Jde zejména o nalezení a podpoření základní pointy, o zdůraznění jádra sdělení. A to také děláme, věnujeme tomu každoročně velké úsilí. Nepotkáme se však asi na důvodu, proč TEDx pořádáme.

Přehnané očekávání

Podle mnohých je TED přehlídkou skvělých prezentací, jistým etalonem kvality. Dokonce se někteří nechali slyšet, že kdo nenabídne dokonalé prezentace, měli by mu z TEDu odebrat licenci.

Co je ale pod povrchem? To, co lidé znají ze slavného portálu TED.com, je výběr nejlepšího z nejlepšího. Pečlivě editovaný, přísně vybraný. Kdo zažil velký TED nebo viděl celodenní stream, ví, že ani živá konference TED není složena jen z „nefantastičtějších ikon současné vědy a businessu“. Je to řada vystoupení – ta se někdy povedou, někdy ne. Skoro polovina věcí vyjde celkem průměrně.

I my chystáme na červen živou akci. Nezveme na ni jen nejlepší spíkry, ale zejména lidi, kteří mají potenciál sdělit něco podstatného. Pak je ještě v rámci možností školíme, aby tu šanci nepromarnili. Ale výsledek není zaručený, a lepší než TED (tj. 1/3 odpadu, 1/5 hvěz) nebudeme.

Většinou platí, že skutečnou hvězdou se teprve řečník stává díky TED (viz Ken Robinson nebo Amanda Palmer), nikoli, že by TED primárně zval hvězdy.

TEDx není TED

O tomhle jsme z licence povinní informovat před začátkem každé akce: TEDx není TED. Čím více to bude publiku jasné, tím lépe.

V čem se liší? Jednak máme omezené zdroje, děláme vše ve volném čase. Jednak nemáme takový věhlas, aby řečníkům stálo za to kvůli našim 15 minutám strávit dva měsíce přípravou. S tím se musíme smířit. Vstupné – byť v Praze nezanedbatelné – hradí pouze náklady na to, aby se dal celý den zorganizovat a bez trampot přežít. Až na vzácné výjimky z toho nikdo z nás nikdy neměl ani korunu, naopak energie a čas vložené do akcí mají hodnotu desítek a stovek tisíc.

TEDx má různé formáty a různé licence

Například: celodenní velký TEDx je jiná akce než TEDxSalon a jiná akce než TEDxCinema. To vyplývá ze samotné licence: Salon má být soustředěný, komorní, monotematický – funguje na energii malé skupiny. Celodenní TEDx staví na pestrosti a energii množství. Cinema je výběrem skvělého koukání, celodenní TEDx je zejména příležitostí nechat se překvapit živými lidmi a pak se s nimi setkat osobně, věci si dovysvětlit a prodiskutovat.

Říkat nebo psát, že akcí formátu TEDx je moc, je podobné, jako tvrdit, že vydáváme moc knih a máme příliš mnoho televizních kanálů, příliš mnoho pořadů v rozhlase. Ano, možná máme. Je však pravda, že kdyby bylo knížek méně, byly by lepší? Automaticky jistě ne. Jak byste toho docílili? Pozor také na to, že když zvýšíme péči kvalitu, zvedáme pravděpodobně i exkluzivitu a musíme navýšit cenu nebo více dotovat.

Co tedy v základu děláme

Naším primárním cílem (alespoň v Praze) není hvězdná show či přehlídka toho nejlepšího. Ani inspirace za každou cenu. Vytváříme příležitost. TED i TEDx je silný díky jednoduchým principům:

  • pestrost a překvapení
  • stručnost
  • propojování

Z nich vzniká silové pole, ve kterém se setkávají lidé a myšlenky a vyzařují energii ven, směrem za hranice akcí. Základem TED ani TEDx není „skvělá prezentace“, ale „otevírání“. Chceme namíchat věci suché se šťavnatými, banální s překvapivými a vážné s veselými – švédský stůl, ze kterého si každý pro sebe vezme něco jiného.

Že nezávislé, dobrovolně pořádané akce typu TEDx budou ideálu těžko dosahovat ve 100 %, o tom není pochyb. Na svém štítě ale i samotný TED nese „Ideas Worth Spreading“. Nikoli „Guaranteed Spreading of Ideas“. První jsou myšlenky, pak jejich hodnota, poté jejich šíření. Navíc: princip překvapení funguje a moc mě baví. Po pěti letech s pražským TEDx mohu říci, že nejlepší vystoupení byla vždycky nečekaná. (A stejně tak i sázky na jistotu často nevyšly). Žádná profesionalizace nebo snižování počtu akcí nezajistí větší počet příjemných překvapení.

Proč to děláme

Opět: vytváříme příležitost: pro řečníky, pro účastníky, ale zejména pro sebe navzájem. Chceme si otevírat nové obzory, zkoušet nové role, vystupovat ze zažitých kolejí. Navzájem se obohacovat. Naším cílem není „profesionálně doručit báječnou show“, ale prostě si to tvůrčím způsobem užít, naučit se nové věci a někde v procesu nasbírat střípky odměny, aby nám to stálo za to.

Proč to píšu takhle dopodrobna

Zejména pro nás, pro organizátory. Možná i pro fanoušky. Abychom si to všichni zažili a věděli, proč a co – a abychom na to naše publikum připravili. Čím sladěnější budou naše vlny s jejich očekáváním, tím lépe akce dopadne. Prosím nevytvářejme ani nepodporujme bublinu toho, že se chystá „nejinspirativnější akce roku“ nebo „přehlídka nejskvělějších prezentací“. Zaprvé to není pravda, zadruhé to není možné, zatřetí by to nebyl TEDx. Snažíme se prostě vybudovat vzácnou příležitost. Jak ji kdo naplní, je na něm.